Vzhled
Humanoidi, v průměru metr třicet vysocí. Krom obličeje, dlaní a šlapek je celé tělo pokryto jemnou srstí v barvách od šedé přes hnědou po výrazně rezavou. Na hlavách je srst delší a S(k)míkové si ji často zaplétají do copánků a zdobí ji dřevěnými korálky a dalšími ozdobami.
Místo nosu mají malý, tmavě hnědý čumáček. Oči jsou lehce zešikmené, v poměru k hlavě větší a takřka bez bělma.
Silný předkus a výrazné přední zuby způsobují, že většina S(k)míků při mluvě silně šišlá. Obchodníci a další významní S(k)míkové (např. dřevostrůjci nebo Matky) se ale snaží šišlání odnaučit, hlavně kvůli jednání s jinými kulturami.
Většina S(k)míků nosí oblečení jednoduchého střihu – volné kalhoty, košile. Na cesty půlkruhové pláště a svrchní tuniku. A to jak chlapci, tak dívky. Chudost tvarů ale dohání pestrostí barev – nikdo nezná tolik přírodních barviv jako S(k)míkové a jejich šat září všemi odstíny zelené, oranžové, rudé i modré.
Chování a běžný život
S(k)míkové jsou býložravci, živí se hlavně ovocem, nepohrdnou ale ani zeleninou. A medem.
Celý jejich život je spjatý se stromy a květinami. Ostatně tradiční způsob, jak získat srdce spanilé S(k)míčky je donést z lesů vzácnou či neznámou rostlinu anebo křížením vypěstovat nový hybrid.
Po smrti jsou S(k)míkové pohřbeni do společného hrobu, nad který je zasazen strom. Výjimkou jsou děti – ty se dávají přímo do dutiny ve stromu už vzrostlém, aby do něj zarostly a splynuly s předky.
Tyto stromy jsou během svátků doslova obloženy svíčkami v barevných skleněných baňkách.
S(k)míkové z lesů takřka nikdy nedochází a cítí k nim velkou úctu – kvůli své víře se zdráhají kácet i kvůli stavbě, což částečně řeší mágové-dřevostrůjci a pak používání alternativních materiálů jako hlína a kámen.
Stereotypní S(k)míkové jsou hrdí ale přátelští. Svět mimo les nebo historie pro ně neexistuje a vlastně je ani nezajímá.
Smíkové jsou navíc, na rozdíl od svých severních bratrů poměrně konzervativní a dívají se nedůvěřivě k novotám. Skmíkové jsou zase občas až příliš divocí a často jednají dřív, než myslí.
Řemesla a obchod
S(k)míkové s výjimkou Dubu neopracovávají železo, takže veškeré železné náčiní je velmi ceněné, opečovávané a předává se z generace na generaci. Stejně tak chybí i kožedělnictví, po kůži ale poptávka není a většině s(k)míků přijde nošení kůži divné.
Ač příliš nekácí, tak absolutně vynikají ve dřevozpracování. Jsou schopni strávit desítky let křížením specifických stromů, aby se dostali ke specifickým vlastnostem dřeva i plodin.
Dřevo získávají buď pouhým ořezáváním větví, z padlých stromů nebo magickými metodami. Díky tomu mají dost materiálu na to, aby vyrobili prakticky cokoliv, co potřebují: ozdoby, nástroje, zbraně i zbroje.
S(k)míkové také vynikají jako cukráři. Díky jejich expertíze na všemožné ovoce, koření a med jsou jejich pochoutky žádané po celé zemi. Dokonce i představený Cechu Zvonařů z dalekého Kráteru je ochotný zaplatit nehorázné sumy každému s(k)míkovskému kuchaři, který se odhodlá podstoupit dlouhou a nebezpečnou cestu do jeho města.
Mezi další žádané produkty s(k)míkovkých řemeslníků patří barviva, svíce, různé krémy a léčivé byliny.
S(k)míkové v boji
Každý strom má dle populace 20–50 Ochránců, v podstatě profesionálních s(k)míkovských bojovníků. Ochránci obvykle nosí prošívané zbroje doplněné o překvapivě pevné dřevěné lamely. Vyzbrojeni jsou špičkovými skládanými luky, malšaky – dřevěnými meči s ostrými kameny vsazenými do ostří a několika úly.
Úly jsou hliněné baňky, ve kterých jsou zapečetěné plástve se speciálně vyšlechtěnými hibernujícími včelami nebo vosami. Před hozením se zamáčkne špunt, což uvolní látku, která hmyz probere, a navíc silně rozzuří. Po dopadu se keramická schránka úlu rozbije a rozzuřený hmyz agresivně zaútočí na vše v okolí.
S(k)míkové u sebe často nosí vůni, jež hmyz uklidní, většinou ale funguje jen na specifické typy.
Mimo stromy se dají Ochránci potkat většinou ve skupinkách po 3–5. Výjimečně jsou doprovázení i dřevostrůjcem.
S(k)míkové a magie
Ačkoli se S(k)míkové dokážou naučit prakticky jakoukoliv magii, tak z drtivé většiny praktikují pouze dřevostrůjství. To zahrnuje rychlý růst a křížení rostlin, vytváření objektů z dřeva až do velikosti domů, zlepšování vlastností dřeva a mnohé další. Větší rituály samozřejmě stojí velké množství krystalů, a proto má nejvíce dřevostrůjců Ořešák.
Dřevostrůjství není primárně bojová magie, přesto ale její provozovatelé dokážou nepříjemně překvapit. Mezi oblíbené triky patří vystřelování extrémně jedovatých trnů z holí a nečekané překážky na bojišti.
S(k)míkové a víra
Skmíkovská víra je v podstatě velice prostá – jejich život je jen příprava na pravé bytí v podobě stromu. Po smrti jejich těla protknou kořeny a duše splyne se stromem, jež vyroste z jejich masa a krve z nich vyroste. A skrze kořenovou síť i s hlavním stromem osady, čímž se stanou součástí všech S(k)míků, jež kdy žili.
Hierarchie S(k)míků
Teoreticky má být neomezeným vládcem Matka Stromu, které radí tři rádci – zástupci tři nejdůležitějších organizací: mistr dřevostrůjce, mistr ochránce a mistr včelař. (Včelaři mají na starosti nejen včelstvo, ale i všechny sady.)
Prvním dítětem každé Matky je vždy dívka. Ta krom titulu zdědí hlavně i její schopnosti. Pokud je linie z jakéhokoliv důvodu přerušena, tak se během další generace narodí nová dívka s darem Matky náhodné s(k)míčce z osady. Znamená to však výrazný otřes, co se stability týče.
V praxi je ale rozložení moci různé. Zatímco v Ořešáku opravdu vládne silnou rukou Matka, tak v Buku má největší vliv včelař Myšlík a v dubu se moc přelévá mezi Ochráncem a Včelařem a mladá Matka je kompletně upozaděna.
Velké Stromy
Centrem každé osady je Velký Strom. Jde o giganta s průměrem v desítkách metrů, jemuž S(k)míkové připisují rozličné vlastnosti a jehož dřevo je považováno za posvátné.
Velká část údajných schopností Velkého Stromu jsou jen fabulace, ale ne všechny. Většina S(k)míků slyší v okolí Stromu (cca kilometr) melodický zpěv, hudbu či uklidňující šepot na samotné hranici slyšitelnosti. Takřka nikdy o nich nemluví, jakmile jsou ale delší dobu mimo jejich dosah, tak často začínají být roztěkaní nebo podráždění.
Naopak ve chvíli, kdy jsou v dosahu stromu, tak jsou soustředěnější a je velmi těžké na ně vyvinout jakýkoliv psychický nátlak, ať už přirozenou cestou či magicky.
O Velké Stromy vždy pečují Matky a k tomu ji pomáhají její dary: moc tvarovat dřevo Velkého Stromu a schopnost vytvořit novou sazenici.
Tvarování obnáší jednoduchý pohyb větvemi a oddělování dřeva, silnější matky dokážou vytvářet i dutiny, nechat uzrávat plody Stromu, a dokonce i vytvářet tzv. pecky – uzlovitá obydlí přímo ve větvích Velkého stromu.
Nejdůležitější schopností matky je ale vytváření Sazenic. Během tohoto rituálu se Matka doslova ponoří do stromu, aby z něj vyšla se sazenicí v ruce. Proces je to extrémně náročný, Matka při něm často zemře, a i ty, co přežijí, si odnášejí dlouhodobá psychická traumata a málokterá se toho odváží. I proto jsou v současnosti jen čtyři velké stromy: Ořešák, Dub, Buk a Jasan
Nová sazenice je asi metrová větévka s jemnými kořeny a bez lístků, sama o sobě mrtvá, avšak pulzující silou. Je třeba ji na vhodném místě zasadit spolu s dalším semenáčkem, který pak určí druh nového Velkého Stromu.
Smíkové x Skmíkové
Skmíkové i Smíkové jsou samozřejmě jednou, a to samou rasou. Přesto (nebo možná právě proto) je mezi nimi silná rivalita a velice nelibě nesou, když si je mezi sebou spletete.
K rozdělní došlo zhruba čtyři staletí nazpět. Velká část tehdejších Ochránců Ořešáku bojovala za ukončení politiky izolace. I díky podpoře a dárkům od goblinů dostali na svou stranou velkou část obyvatelstva a začali otevřeně porušovat mnohé zákony.
To vyvolalo takový strach u konzervativního křídla, že pod záminkou ohrožení dostali Ochránce mimo zdi Ořešáku a následně je odmítali vpustit zpátky dovnitř.
Konflikt zažehnala oběť Matky – vešla do stromu a vynesla z něj sazenici, kterou tajně poslala Ochráncům a jejich příznivcům pod podmínkou toho, že opustí kraj Ořešáku a nevztáhnou ruku na žádného z jejich poddaných.
Konzervativci v čele s dřevostrůjci chtěli Ochránce a jejich příznivce pronásledovat a získat Sazenici zpět, nicméně matka během několika dní podlehla námaze spojené s vytvářením sazenice. Vzhledem k tomu, že neměla žádnou dceru, tak se Ořešák ocitl ještě ve větším chaosu a skupina kolem ochránců mohla volně odejít a založit Jasan.
Svátky S(k)míků
Svátek zasazení: Nejdůležitější svátek všech S(k)míků, koná se na výročí zasazení Velkého Stromu, tudíž v každé osadě jindy. Matka má proslov, dřevostrůjci předvádí divy, hraje hudba.
Zároveň jsou to takové hromadné narozeniny – S(k)míkové si nepočítají věk od data narození, ale podle toho, kolik prožili Svátků zasazení a je zvykem v tento den dát dárek svým potomkům.
Den předků se slaví uprostřed zimy. Stromy se zdobí baňkami se svíčkami, na kterých jsou napsané vzkazy pro mrtvé, jež v nich přebývají. Obvykle se do půlnoci drží půst a následně se do rána pije.
Vodní den se slaví na jaře, poslední den měsíce, ve kterém roztál poslední sníh. Mladí po sobě hází vodní balóny, vytvořené z povoskovaného papyru, poskládaného do osmistěnu a napuštěného obarvenou vodou.
Starší S(k)míkové volí důstojnější proces s omytím v obří kádi, kterou pro svátek nechává postavit a naplnit Matka.
Typická jména
Mužská jména: Šímal, Flíšma, Nilin, Joslín, Líšal, Ališín, Nomiš, Fíloj, Sínlin, Flíbín, Punlín, Valíma, Zalmín
Ženská jména: Vilian, Piliš, Zolin, Lisici, Jalan, Kalíši, Linki, Minšan, Saliman, Filki, Alanki, Joslíni
Zajímavé informace
Ani Skmíkové ani Smíkové neví moc o tom, co se děje mimo les. Většina tuší, že na východě je Prašná Mísa, že někde na jihu, za kopci, žijí lidé a že se dvakrát ročně konají na jezeře trhy. Tím to ale víceméně končí.
Jejich hlavní starostí, krom včel a pěstování ovoce, je výbuch sopky, zkáza Akátu a dohady o tom, co se stalo a co to vlastně znamená.
Tabulka zajímavých informací – Skmíkové
1 | Skupina loďařů se teď hodně pohybuje na severu v blízkosti zdi. Říká se, že tam našli vzácné rostliny, jaké ještě nikdo nikdy neviděl. |
2 | Obrovská skupina podivných bledých tvorů prošla na úpatí hor a schová se někde na severozápadě. Jilš a je viděl a nesli prý obrovskou železnou kouli, jež neustále vibrovala, a šel z ní podivný pach. |
3 | Na Akát zaútočili bledí agresivní tvorové pomocí železných věží vrhajících ohnivé koule. Teď se sbírá trestná výprava v Jasanu, která je zažene zpátky, kam patří! |
4 | Na severozápadě je prý jeskyně plná obřích zpívajících svítících červů. Aspoň mi to tvrdil můj děd, ale já ji nikdy nenašel. |
5 | V poslední době se hodně objevují čtvercové stopy, které muselo způsobit něco hodně těžkého. Objevují se hodně na západě v oblasti, kde jsou staré doly. |
6 | V Jasanu přišli o dost včel a proslýchá se, že je to s nimi dost nahnuté. Budou asi muset udělat výpravu pro nový úl. |
7 | Skmíkové by nám strašně rádi vládli, zkoušejí na nás sladké řečičky, ale ve skutečnosti jenom zneužívají, že jsou bohatší! My se ale nedáme, a ještě jim ukážeme, že se obejdeme i bez jejich „laskavostí“! |
8 | Objevily se dvě nová pole fialek, jedno se snaží vypálit, ale jde to pomalu a je to strašně nebezpečné. Prý se ale objevují nové metody, jak s Fialkami bojovat. |
9 | V lese se objevili duchové! Mrtvý ožívají a potácejí se po lese! |
10 | Goblini nám za draho prodali rostliny, jež mají pohltit fialky. Jedny ale místo toho začaly napadat stromy a jen tak tak, že se nám je podařilo vymýtit. Místo toho, aby nám ale dali odškodné, tak s námi odmítli dál obchodovat! |
11 | V ledu je občas možné zahlédnout obrysy věcí, uvězněných uvnitř. A některé z nich se prý i hýbou, samozřejmě je to ale nesmysl. Vždyť tam musí být déle, než si kdokoliv pamatuje. Stejně ale! |
12 | Po úpatí hory kráčí obrovský kamenný přízrak, z očí mu jde dým, a kam dopadne jeho obří noha, tam ze země začne vytékat láva! |
13 | Tenhle rok se objevuje mnohem více hadů než v minulosti. S blížícím se podzimem je riziko, že začnou být mnohem více agresivní. |
14 | Darmor je skutečný! Já vím, že ho všichni považují jen za strašidlo pro malé děti. Skutečně jsem viděl, jak se ze země vynořili obrovské chlupaté pařáty a začaly drásat vše nač dosáhly. Kdybych nevzal nohy na ramena, tak už jsem u kořenů! |
15 | Na jihu za řekou …. Žijí v kopcích obří tvorové s hmyzíma nohama, měchýřem na zádech a obrovskými zuby na břichu. Proto se dá cestovat jen po cestě, a i na ní je nebezpečno. |
16 | Na východě se prý při prašných bouřích zjevuje město, které bylo zničeno dávno v minulosti při pádu Vládců. |
17 | Všichni vládcové nezemřeli, ale část z nich odešla se svými nejvěrnějšími na sever, kde se zavřeli za zeď, aby se zachránili před katastrofou. |
18 | Gobliní šamani mají tajný rituál na ovládání vodních duchů – provádějí ho každý rok po velkých trzích. Proto také jako jediní mají flotily! |
19 | Královna Ořešáku prý není úplně v pořádku. Uzavřela se před dřevostrůjci a odmítá mluvit s okolím. A to je dost i na ně. |
20 | Ani při velkých trzích goblini nikoho nevpouštějí do věže do jiných pater, než je to přízemní. To proto, že ve sklepení se jim podařilo uvěznit šíleného vládce, jenž přežil pád. A od toho oni čerpají svoji moc. |
Tabulka zajímavých informací – Smíkové
1 | Z jižních močálů vylézají monstra a napadají úplně kohokoliv. Prý se tam objevují obří ostnaté žáby a kovová monstra, které mají místo končetin obří čepele. Proto se nedá ani pořádně překročit řeka. |
2 | Pokud se někomu podaří projít skrze bažiny a překoná všechny nástrahy, dojde nakonec až ke starému městu zamrzlém v ledu. Údajně se v něm stále skrývá spousta starých pokladů! |
3 | Do Buku se stěhuje spousta lidí z jižního impéria. Myšlík, vůdce Buku, je totiž mocichtivý parchant. Z lidí chce vyzvědět tajemství jejich strojů a použít je proti ostatním Skmíkům a Smíkům. |
4 | Výbuch sopky způsobil sám Akát – vědělo se, že jejich Matka často experimentovala se starými artefakty a kdo s čím zachází s tím taky schází! |
5 | U sochy imperiála, co je na staré cestě, se často schází loďaři. Hlavně na jaře! Chlastají tam, zapalují ohně a pak po soše kreslí a chčijou na ni a bůh ví co ještě. |
6 | Linki z vedlejší pecky říkala, že viděla, jak okolo ní prošla živá socha! Byla velká snad tři metry a kompletně porostlá fialkama! |
7 | Slavný ořešácký dřevostrůjce vynalezl nový způsob na likvidaci fialek. Zatím je to teda strašně tajný, ale šušká se, že na nich dlouho experimentuje a brzo odhalí výsledky svého zkoumání všem! |
8 | Všimli jste si, jak byl pro Vládce důležitá osmička? Všude mají symboly osmiúhelníků, počítali prý jen do osmi. Jalaj si myslí, že je to proto, že měli jen osm prstů! |
9 | Na jihu se sbírá armáda. V impériu se prý verbuje víc, jak kdy dřív. Ještě že nemůžou na sever a válčí jenom s elfími městy. |
10 | Můj děd mi vyprávěl nejrůznější příběhy o mlze, jež se zjevuje nad jezerem. Prý z ní vyšel jeho strýc, kterého nikdo 15 let neviděl a on přitom nezestárl ani o den! |
11 | Nepřibližujte se k hraniční řece! Ty obrovské hmyzovité potvory, co kolem nich chodí, to prostě nechcete potkat! A v kopcích prý žijou ještě větší! |
12 | Jsou místa, kde se spontánně objevují krystaly a občas dorůstají až do několika metrů! A jedno takové místo je i na ostrově, kde se konají trhy. Proto si to tam taky loďaři zabrali a s výjimkou trhů tam nikoho nepouští. |
13 | Na východě žijí potomci kanibalů. Jednoho léta měli slabou úrodu a ze zoufalosti začali pojídat ty, jež zemřeli a pak i ty, jež se smrti blížili. Za své činy se ale styděli, nechtěli ukázat svou tvář, a tak se začali zahalovat. Jeden po druhém až dnes žijí neustále pod maskou a nikdo neví, jak pod ní vlastně vypadají. |
14 | Až bude dcera z domu, tak vezmu bandu spolehlivých Smíků a vydám se do jižních močálů. Je tam spousta starých artefaktů, ještě z dob vládců a ty, jak prodám, tak si budu moct d konce života žít jako Královna! |
15 | Slyšeli jste o Viliónovi? Byl to sice imperiál, ale dobrý chlap. Prozkoumal spoustu míst na severu a pak si postavil loď, a že se vyplaví za velký vír. Říční ale nikoho na řece nestrpí a potopili ho, |
16 | Skmíkové vůbec nechápou, jak velký je svět mimo naše lesy. Myslí si, že všechno může fungovat stejně jako před stovkami let, jenže tak to není! A strašně se urážejí, když jim to někdo připomene. A přitom hlavně na našich bedrech leží obrana lesa, zatímco oni jsou zahrabaní na severu. |
17 | Na jihu vede mezi kopci jedna bezpečná cesta. Obchodníci se tam většinou na noc zastavují do úkrytu ve staré lodi. Vtip je v tom, že tam není žádná řeka ani jezero a nikdo netuší, jak se tam ta loď vůbec vzala! |
18 | V poslední době cestuje na sever mnohem víc imperiálů než kdy jindy. A hlídky je často načapají i mimo cesty. Jenže je akorát vždycky napomenou a vyvedou ven. Měli bychom je začít trestat nějak přísněji! |
19 | Fialky tu vůbec nerostou sami od sebe. Daleko na východě žije létající lid, který na větru rozšiřuje jejich semena, aby pak sami mohli zaútočit na oslabenou zemi. Prý takhle ovládl velkou část východu! |
20 | Po okolí se potloukají obrovská bledá monstra s hlavou ověnčenou chapadly. Kičloj viděl jejich zdechliny a byly prý neskutečně ohavní. Naštěstí se prý zabili sami mezi sebou. |